„Jakej máš hendikep?“ Poznatky čerstvého invalidy

Napsal už někdy někdo nějakou esej o tom psychologicko-sociologickém jevu, kdy kdykoliv si něco pořídíte, začnou to mít najednou všichni? Když jsem si pořídila vespu, všichni najednou měli vespu. Když jsem si koupila to předražený kolo Bianchi, začaly být silnice plný modrozelených bicyklů. Když jsem si pořídila francky…co myslíte? Půl parku, obchoďáku, restaurace a čehokoli dalšího, kam vkročíte vás dovezou, má francky. Všichni mají najednou zlámaný hnáty.

K čemu jsou takový hole dobrý? Kromě toho, že většinou strašně překážej, hlavně v případě, že potřebujete něco nést v ruce. Třeba helmu na vespu. (Tím nechci naznačovat, že jsem – hned jak mi trochu otrnulo – začala pokoušet osud. I když vlastně jo, jezdím jako spolujezdec.) Nebo když si objednáte balík a pak s ním bezradně stojíte na ulici a čekáte na někoho ze sousedů. Nebo když si u stánku koupíte pivo a teprve pak vám dojde, že ho musíte naklopit hned na místě, protože s ním neujdete ani metr.

DSC_3805-01 (2)

Ale zpět k pozitivům. Moc neutratíte, protože necouráte po obchodech jen tak. Na druhou stranu, když už se tam vypravíte, tak s nákupním seznamem věcí, které vás za poslední měsíc napadly. Posilněni poúrazovým vědomím pomíjivosti života navíc vstupujete do obchoďáku s heslem peníze budou a my nebudem. Stylové entrée korunujete velkolepým odchodem ve stylu Pretty Woman, franckama si razíte svoji uličku slávy, zatímco váš personal shopper klopýtá za vámi (díky, mami) ověšen naditými papírovými taškami ne úplně levných značek.

Ale ty levisky za tři litry (krom toho, že jejich číslo 23 mi jediný fantasticky sedí na moje vyhublý nohy) jsou prostě součástí vašeho soukromýho bolestnýho. Stejně jako ty cesty taxíkama do trafiky pro cigára, litry vína na dobrou náladu a ta záležitost, která je na cestě z Itálie, a o který zatím nebudu mluvit, abych to nezakřikla. Předesílám ale, že to bude jasný důkaz toho, že jsem při havárce asi přece jen upadla na hlavu.

Uvědomíte si, že je blbost kupovat si teď nový boty. Minulý týden jsem si koupila krásný tenisky v Gantu, na který mám políčeno už nějaký ten měsíc. Ale pak mi došlo, že když je budu nosit, budu mít ochozenou jen jednu! To člověk s obsedantně kompulzivní poruchou, jako jsem já, nemůže za žádnou cenu dopustit.

Místo bot kupujete francky. Protože ty erární má každej v čekárně ortopedické ambulance, a vy nechcete bejt jako každej. Takže si koupíte další a další. Jednak proto, že každý mají jinou ergonomii a jejich střídání je lepší na ruce, a jednak proto, aby vám ladily s outfitama. Ty poslední jsem si objednala na míru a mají barvu mého kola. Což je iracionální důvod, protože ty dvě věci se vedle sebe asi nikdy neocitnou. Ale prostě #passioneceleste!

Moje posedlost řízením a nemožnost jejího naplnění se projevuje abstinenčními záchvaty, vyúsťujícími v nejapné nápady (jako například jestli jde franckou mačkat pedál spojky) a zběsilé sny (dneska se mi například zdálo, že to krouhám po okruhu a závodím s ostatními o pohár). Koneckonců, nic není nemožné – legendární Steve McQueen skončil v roce 1970 na závodech druhý, a to právě se zlomenou levou nohou.

Vůbec jsem neukojená, co se týče sportu. Ne že by ty hole byly špatná posilka, to rozhodně nemůžu tvrdit, ale třeba to běhání nebo kolo bych si teď v létě docela dala. Nebo golf, na který jsem sice pěkně dlouho nesáhla, ale zrovna teď bych si ho šla zahrát. A prý bych měla i dobrej hendikep. (No nevím, moje diagnóza má kód S72, takže jsem si spíš dost pohoršila…) Ale nevadí, na turnaji bych stejně skončila poslední a bag se hodí i na jiný věci. Ana konci léta si bez obav můžu troufnout na turnaj v páce s kámošema z fitka.

Kromě pomatených nápadů se mi daří úspěšně bojovat s typickou důchodcovskou diagnózou ukazování holí. Vždycky si totiž vzpomenu, jak jsem jednou šla po Letný, a jeden pán ukazoval druhému cosi na střeše nějakého domu a posléze majznul nic netušícího kolemjdoucího přímo do hlavy. Ale zase jsem se přistihla, jak gumovou koncovkou hole odkopávám vajgl. Takže v tomhle směru je posun jen nepatrný.

facebooktwittergoogle_pluspinterestlinkedinmail

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>