Jako novinářka vám můžu potvrdit, že byste opravdu neměli věřit všemu, co čtete. Ani číst všechno, čemu věříte. Nicméně nedávno jsem otevřela povrchní plátek, takový ten, co otvírám, když už mám všechno hotovo a potřebuju se odreagovat čtením něčeho, co musel napsat někdo jiný.

Bylo to o módě a psalo se tam „retro se vrací“. Což je samo o sobě trochu hovadina. Kdyby se to nevracelo, nebylo by to retro, že. Retro se vrací je výraz tak trošku zacyklený sám v sobě. Ale budiž. Důležitější je, že na obrázcích, které pod tím titulkem byly, bylo moje dětství! (Nejdřív jsem chtěla napsat mládí, ale pak jsem se uklidnila.) Plísňáče, podivně krátká a podivně široká trička s podivnými potisky, džínová bunda s ramenama a dokonce takové ty bílé plátěné tenisky na vysoké podrážce. Devadesátky prostě.

Vyrazila jsem tedy do obchodů. Jinak bych to samozřejmě vůbec neměla v plánu, protože takový věci mě nebaví, že jo…ale musela jsem. Na obchůzku. A bylo to tam. Dokonce i takové ty topíky (myslím, že právě na konci devadesátek se tohle slovo poprvé někde zjevilo) ke krku a nad pas. Pamatuju se, že když mi bylo asi deset, vydyndala jsem dost podobnou věc na našich a pak jsem se ji samozřejmě styděla nosit.

Dokonce jsem v tom obchodě viděla i dlouhou krajkovou sukni s kytičkami. Jestli v ní, farmářkách a bílých ponožkách někoho potkám na ulici, asi mě to dost vyděsí. Je to nicméně víc než pravděpodobné, protože v tom obchodě měli i ty tkané batůžky, které vypadají jako z koberce ze zbytků. A to se přece taky nosilo. Miluju historii módy, ale odjakživa si myslím, že devadesátky byly úlet, který už by se nikdy vracet neměl.

O mnoho děsivější než fakt, že se nějaká móda vrací, je ale skutečnost, že se vrací móda, kterou jste svého času normálně nosili. Asi budu muset zajít na psychoterapii k mámě, která má v této oblasti mnohem bohatší zkušenosti. Jí už se totiž kromě osmdesátek vrátilo všechno a vždycky, když s něčím přijdu domů, suše poznamená: „No, tohle jsme taky nosili.“ Asi si taky budu muset začít zvykat. A koupit si takový ty barevný plastový sponky do vlasů, pamatujete? A tlustou propisku s deseti barevnými hroty. A game boye.

Ne, ono bude možná stačit prohrábnout šuplík.