Proč nejsem radši beauty blogerka nebo tak

Nedávno jsem od kamarádky dostala otázku, kterou – přiznám se – nemůžu hodnotit jako úplně nemístnou: „A proč nepíšeš radši módní nebo beauty blog nebo tak?“ byla v tom asi skrytá narážka na moje vaření a skutečnost, že když někdo jako já píše o vaření, je to, jako byste udělali onoho pověstného kozla zahradníkem. Takže nejdřív hned zatepla vyvrátím fámy o tom, že bych neuměla vařit. To já umím, jenom to nedělám často, protože dělat to často mě nebaví.

A teď k tomu druhému. Abychom si to ujasnili – já jsem tady na tom božím světě proto, abych psala. Už to holt asi tak vypadá. A ne, abych skládala ze stovek kousků v mé skříni (a že jich tam fakt tolik je) outfity, nechávala se fotit (není kým a není čas) a postovala to na Instagram s hashtagy #dnesnosim a #ootd (o kterým jsem mimochodem ještě nedávno nevěděla, co znamená). Jasně, hadry mám hrozně ráda, mnohem víc než vaření, kupuju je pořád a leží mi v nich možná víc peněz než v bance. Na druhou stranu, ono se o tom nedá moc psát. Natož vtipně. A fotit sice zvládnu, ale kulantně řečeno, jiní to umí líp.

No a pak tady máme to beauty. Líčím se každý den a klidně to přiznám, strávím nad tím třeba i půl hodiny. Ale aby to vydalo na blog, musela bych pořád zkoušet nové věci. A proč, když vím, že makeup Esteé Lauder Double Wear v odstínu Fresco je ten nejlepší, že řasenku Clinique bych nevyměnila, pudr od Dermacolu je lepší než všechny ty luxusní, nejlepší krém na obličej po flámu je Idealia od Vichy a když parfém, tak jedině Mademoiselle od Chanelu. Taky vím, že si vystačím s jednou paletkou hnědobéžových stínů, a to ať jdu do garáže, nebo do opery. A když dojde, koupím si novou. Tohle všechno já vím, ráda se o to podělím, ale tím taky končím.

A hlavně, dneska nemůžete dělat pořádný beauty blog, aniž byste nenatočili nějaký ten tutoriál na YouTube. A to po mně nikdo nemůže chtít. Svému zvěčnění na videu se totiž vyhýbám jako čert kříži a nepovedlo se mi to toliko třikrát: jednou v devadesátých létech, zlaté éře domácích kamer, kdy mě známý na návštěvě natáčel při vyprávění nějaké historky – to video bylo pod pohrůžkou vhození kamery do kamen naštěstí smazáno; podruhé, když jsem v záchvatu sebestřednosti souhlasila se sdělením svého názoru na nějakou univerzitní akci; a potřetí, když jsme se u kamaráda na mejdanu v pokročilém stadiu opilosti jali zpívat italské hity s násadami od košťat místo mikrofonů: kóóózy píkoláááá

Takže schválně…

CYMERA_20160109_135457-1024x655

Ne. To po mně fakt nemůžete chtít. I když teď jsem objevila tři naprosto geniální kosmetické přípravky. Jen nevím, jestli se o ně podělit, nebo si to syslit pro sebe a říct vám to až za dvacet let, až všichni budete mít vrásky a jenom já budu stále mladá, krásná a žádoucí. Ehm.

facebooktwittergoogle_pluspinterestlinkedinmail

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>