Když jsem byla u Mrtvého moře poprvé, koupala jsem se na pláži nedaleko oázy Ejn Gedi. Už tehdy to tam nebylo kvůli ustupující hladině nic moc. Muselo se jít daleko po chodníku od letoviska, které bývalo svého času přímo na pláži. Tentokrát jsme ale měly namířeno do jižní části moře, do letoviska Ejn Bokek. Cestou kolem Ejn Gedi mě zaskočil nově udělaný kruhový objezd a objížďka. Na místě se propadla zem i se silnicí a na místo, kde jsem byla před pěti lety, se už jet nedá. (A ani nesmí, mohli byste se tam propadnout do bahniště.) Letovisko Ejn Bokek nás nadchlo a navštívily jsme ho během dovolené dvakrát. Z Tel Avivu je to sem 2 hodiny autem po placené dálnici č. 6, nebo 2,5 hodiny po silnici č. 50 přes Jeruzalém, což je trasa, kterou jsme zvolily i my. Dá se tu v pohodě zaparkovat na placeném parkovišti přímo u pláže (nebo kousek dál a nebo – i zadarmo někde ještě dál, mezi hotely).

Kolem jsou obrovské a luxusní hotely, což se někomu může líbit a někomu ne, ale nám se to spíš líbilo a říkaly jsme si, že příště bychom si tu klidně jednu dvě noci daly. Co ale naprosto nemá chybu, je pláž. Vládne tu takový zvláštní klid a ticho, Mrtvé moře nedělá vlny, nijak zvlášť tu nefouká a vedrem tady stojí vzduch. V husté vodě se neosvěžíte tak jako třeba na pláži v Tel Avivu, ale zato dosáhnete zenového klidu. Chvíli jsme přemýšlely, čím to je, než nám došlo, že především proto, že tu nejsou děti a nikdo tu neblbne (v extrémně slané vodě se totiž moc dovádět nedá) a i všichni dospělí „plavci“ vykonávají jen nezbytně nutné a velmi opatrné pohyby.

Při koupání tu zažijete dokonalý klid a mír, dokud si švédský puberťáci nezačnou házet slanýma koulema, co vylovili v moři, nebo dokud vám na hlavě nepřistane chlap, co se snaží chytit frisbee. Už jsem se lekla, že tu opravdu budu moct jen relaxovat. Jsou to ale výjimky, se kterými člověk musí počítat, stejně jako s tím, že voda je tu fakt slaná. Doporučuju radši moc neochutnávat a také přibalit staré plavky a do vody brát alespoň sluneční brýle, abyste pak nemuseli poslepu běžet ke sprše na výplach očí. (Ano, takovéto speciální zařízení je tu umístěno zhruba každých sto metrů a vidíte ho na obrázku níže.) Taky si vezměte žabky – písek je od soli docela drsný a v létě tak horký, že vám může udělat puchýře na chodidlech.

Bahno, kterým tu chodí někteří turisti pomazaní, se nedá nikde nahrabat, ale koupíte ho třeba ve zdejší sámošce nebo obchodě s kosmetikou Ahava (který je i u nás, takže bahno nemusíte tahat jako suvenýr, významně přispívající k nadváze zavazadla). Počítejte ale s tím, že když budete zabahnění chodit po pláži, stanete se terčem zvědavých dotazů ostatních, kde že jste to bahno pořídili. Protože nejlevnější pytlík bahna ze sámošky stojí něco kolem čtyř šekelů, lze jich nakoupit třeba padesát a rovnou je na pláži přeprodávat za dvojnásobek.