Frequently asked questions. A to natolik frequently, že jsem se rozhodla sepsat tady seznam podobný těm, jaké najdeme na spoustě webových stránek. Dříve, než se začnete na cokoli ptát v mailu, chatu či po telefonu, přečtěte si prosím seznam často kladených otázek. Třeba v nich svou odpověď naleznete a pak na vás nebudu muset být nepříjemná při setkání naživo.

A tím psaním se jako dá uživit? – Jako jo.

Ty píšeš pro Mladou frontu? Hele a neznáš…? – Ne.

A nechybí ti kancelář? Pracovní kolektiv? – Když člověk něco nikdy nepoznal, nemůže mu to chybět.

No a nechtěla jsi to někdy aspoň zkusit? – Ne. – Třeba by tě to… – Ne.  – Fakt ti to nechybí? – Ne.

Stejně ale musí být smutný nemít žádný kolegy! – Myslíte takový ty lidi, co zmlknou, když přijdete do kuchyňky, a začnou se tvářit, že vás nepomlouvali? Nebo se kterýma se musíte uměle bratříčkovat při závodech v bahně na teambuildingu? Ne, díky, mám skutečné přátele.

No ale když nejseš zaměstnanec, tak ti socku a zdrávku neplatí zaměstnavatel! – Jo. Zaměstnavatel mi nevezme část mého platu na zaplacení socky a zdrávky, vezmu si ji sama a zaplatím je sama.  Takže vlastně platí, jestli to berete takhle. A k tomu nemusím řešit žádný „čistý“ a „hrubý“, protože zbytek už mi prostě zůstane.

Kde bereš tu disciplínu a motivaci, když nechodíš do kanclu? – No tak zaprvé od Boha, že jo. Potom z různých meditačních cvičení a taky chodím pravidelně objímat stromy. Nebo taky v tom, že když vás práce baví, je fuk, kde ji děláte a žádnou speciální motivaci nepotřebujete. Ale jestli to teda chcete slyšet, tak ty honoráře nejsou zas tak nízký, jak kolegové říkají, aby se jim nezávidělo.

Jak vůbec můžeš pracovat doma?! – Nuže to je tak. Ráno vstanu, umyju se, obléknu se a nasnídám. Pak jdu ke stolu, otevřu počítač, odpovím na pracovní maily, dám si dohromady podklady ze včera a začnu psát. To se dělá pomocí těch čudlíků s písmenky na vertikální části notebooku a je na to takový program, jmenuje se Word. Když to dopíšu, tak si to uložím na plochu…

Pracovat doma, to je pro ženskou ideální, co? – Jasně! Můžu osm hodin denně psát, druhou rukou vysávat koberce, v přestávkách mezi psaním umývat nádobí  a k tomu to nemám daleko k plotně, takže můžu být ready, až potenciální manžel zavolá: „Ženo, jdu k večeři!“

A kolik si tak přivyděláš? – Práce doma není brigáda.

A jinak pracuješ kde? – Práce doma není brigáda!

To se dá kdyžtak dělat i na mateřský, co?  – Práce doma není brigáda, sakra!

A napadlo tě někdy, že bys začala dělat nějakou normální práci?